Jak se čivava Olinka přestala bát

„Dokážete mi prosím pomoct?” oslovila Kouče pro komunikaci se psy paní s fenečkou, která byla velká jako dlaň. “Naše Olinka je 4 měsíční štěňátko. Mám strach, že mi ji zakousne nějaký velký pes, protože začala štěkat na každého, kdo kolem nás prochází. Co s tím mohu dělat? Nechci, aby došlo k nějakému konfliktu či ohrožení.” ptala se mě majitelka krásné čivavy.

pastedGraphic.png

pixabay.com 

Je lepší umět nebezpečným situacím předcházet 

To přesně paní majitelka svým dotazem udělala. Přišla na setkání i se svým synem (8let), který s jejich malinkou slečnou čivavy chodí na procházky. Svou velikostí byla srovnatelná s velikostí dlaně dospělého člověka. Vždy byla milá, hravá, kamarádská. A byla tak jemná, že jsem v první chvíli zvažovala, zda-li ji mohu pohladit. Ale poslední dobou začala štěkat na všechny psy kolem sebe. To paní právem znepokojovalo. Dokážete si představit, že by její štěkot vyprovokoval většího pejska k porovnání síly? 

Jsem ráda, že mě našli, abychom společně mohli odkrýt důvod štěkání a zajistit tak bezpečnosti Olinky i celé její smečky. Vážím si paní Andrey za to, že se snažila řešit nestandardní chování ihned jakmile se začalo projevovat. Tím si také pro budoucnost ušetřila spoustu stresu na procházkách a mohla si být jistá, že pes nebude vyvolávat konfliktní situace. 

Vzrůstem malí jedinci (a to nejen ti zvířecí) mají mnohdy pocit, že musí být vidět a slyšet, protože jinak je může někdo přehlédnout. Tím, že jsou tak malí, vše jim připadá velké. A tak nejjednodušším způsobem je udělat něco, čím na sebe upozorní. Když to velikostí nejde, tak hlasitostí to mnohdy zafunguje. Tím, že štěkání na okolí zafunguje, tak si potvrdí, že je to správné chování, které vede k výsledku. A tím, že určitou situaci malí pejsci zvládnou ke své spokojenosti “uštěkat”, tak zjistí, že to funguje. Pro pejsky je snadné aplikovat vyzkoušené a funkční chování na další budoucí případy. To z toho důvodu, že jej již znají. Nehledě na to, že štěkání při setkání s dalším psem může být výzvou k případné roztržce.

Jak dlouho myslíte, že trvá, než se pejsek naučí, že štěkání pomáhá a začne to stejné používat v různých situacích?

Hádali jste několik minut, dní nebo týdnů? Případ chování, který pejskovi zafunguje si pejsek zapamatuje ihned při jeho vykonání. Pejsci žijí tady a teď (v tomto momentu) a učí se velmi rychle. Přijímají za své i to chování, kterého si my lidé v dané situaci ani nevšimneme. Tato naše “nepozornost” k tomu, co se v situaci děje a naše následná “nečinnost” dává pejskovi základ k jeho dalšímu chování. Mnohdy si ani nevšimneme, že se něco neděje správně. Určitě to neděláme schválně, protože některé situace sahají i za hranici naší lidské pozorovací schopnosti.

Nejhorší případy jsou ty, kdy již situaci vnímáme, ale z různých důvodů se rozhodneme je neřešit. Tyto důvody mohou být např. spěchání, stres, považujeme je za nezávažné situace nebo situace, které se časem vytratí či vyřeší samy. Pro tyto případy si můžete být jisti, že pokud není pejskovi jasné, jak se správně v situaci zachovat (např. neštěkat na kolemjdoucí), tak si naší nečinností zakládáme semínko případných budoucích problémů.

  • Toto ale nebyl případ Olinky. Majitelka již během prvních reakcí odhadla, že situace do budoucna může být závažná, nebezpečná a chtěla ji vyřešit. Tímto krokem si zajistila nejen mnohem bezpečnější budoucnost pro svou čivavku, ale také klidné procházky, méně stresových situací na psích výstavách i ve městě.

Olinka začala štěkat, protože se začala bát velikosti druhých a necítila se v pohodě

Odehnání většího psa = “nepřítele” od sebe se ji jevilo nejlepší, aby nemusela zvládat náročné situace, kdy se k ní nějaký obr přiblíží. Nejvhodnější je stát se svému pejskovi přirozeným vůdcem = oporou, hlavně psychickou a bez omezovacího držení. Vodítko, fyzická manipulace či okřikování, až na výjimky, v těchto situacích nepomáhají. Co pomohlo Olince bylo, že jsme se naučili jak ji dodat sebevědomí tak, že si určí sama, kdy se zvládne kamarádit a kdy ne. Fyzicky je možné si dřepnout a nechat pejska ve volném prostoru mezi nohama stát do doby, než se opět rozhodne objevovat svět mimo svůj úkryt. Velmi podstatné je nechat psovi prostor průchozí. Nikdy nevytvářejte omezený prostor rukama (svého psa držíme fyzicky u sebe), protože toto na něj působí jako vězení a nebude se k vám chtít vracet. Pokud v situaci potřebujete omezit pohyb druhého pejska k vašemu chlupáčovi, postavte ruce kousek od sebe jako byste nastavovali bariéru “vetřelci”. Tímto zajistíte, že váš pes bude cítit bezpečí a ochranu z vaší strany. Zlehčováním situací vyvolaných strachem zvyšujete v partnerství se psem jeho nedůvěru vůči vám. Nejjednodušší pro něj tedy v nesprávně řešených situacích bude, že se od vás začne vzdalovat a bude hledat bezpečí buď jinde, nebo v chování, které mu zafunguje.

  • Dostanete-li se do nebezpečné situace, udělejte vše proto, abyste byli opět v bezpečí, bez ohledu na to, co v dané chvíli budete dělat. Člověk je zodpovědný za bezpečí své i svého psa. 

Během několika krátkých setkání jsme se společně naučili, jak Olinku podpořit, co dělat a co nedělat v různých (i náročnějších) situacích. Dokonce potom i jak zvládat náročné situace na výstavách. Olinka se na své první výstavě chovala jako zkušený klidný dospělý pes. Předvedena svým mladým a nadějným “podporovatelem” Filipem, získala velmi dobrou známku. Je zlatíčko. Začala si opět hrát s pejsky a její strach jakoby nikdy nebyl. Krásný happy-end.

Jste-li v obdobné situaci, vyzkoušejte, zda-li návod s Olinkou pomůže ke zlepšení. Pokud ne, nebo jste si všimli i nějakého dalšího chování, které si přejete napravit, napište mi váš dotaz. Uvidíme, jak rychle vám společně dokážeme pomoci.